Akumulační zlom: Roky 2025 a 2026 přepisují historii bateriových úložišť ve světě i v Česku

Klikněte pro přečtení

Bateriová úložiště energie (BESS – Battery Energy Storage Systems) už dávno nejsou jen technologickým experimentem nebo drahým doplňkem pro nadšence. Roky 2025 a 2026 se do historie energetiky zapisují jako zlomové období, kdy akumulace definitivně přešla do masového komerčního nasazení. Jak si stojí světový trh a jak na tento boom reaguje Česká republika? Připravili jsme pro vás detailní statistiku a výhled do budoucna.

Světové statistiky za rok 2025: Historický milník pokořen

Globální trh s bateriovými úložišti zažil v roce 2025 průlomový moment. Rychlost, jakou se akumulace rozvíjí, překvapila i ty největší optimisty.

  • Pokoření hranice 100 GW: Vůbec poprvé v historii bylo během jediného roku celosvětově zprovozněno více než 100 GW nových bateriových úložišť. Podle dat výzkumné společnosti BloombergNEF (BNEF) dosáhl celkový nově připojený výkon loni hodnoty 112 GW, což představuje ohromující meziroční nárůst o 48 %.
  • Gigantická kapacita: Kapacita nově zprovozněných úložišť dosáhla celkem 307 GWh.
  • Hegemonem zůstává Čína: Čína si upevnila pozici světového lídra, když na ni v roce 2025 připadalo celých 54 % nově instalovaného výkonu. Druhé místo s odstupem obsadily USA (16 %). Extrémní skok však zaznamenala Austrálie, kde se instalovaný výkon meziročně zvýšil téměř šestinásobně.
  • Baterie rostou rychleji než soláry: Baterie zvládly navýšit roční přírůstky z 10 GW na 100 GW za pouhé 4 roky. Pro srovnání – fotovoltaice trval stejný růst 8 let a větrné energetice dokonce 15 let. Zatímco v roce 2016 připadalo na 1 MW baterií 56 MW nových solárních zdrojů, loni to bylo už jen 6 MW solárů na 1 MW v bateriích.

Výhled do roku 2026: Co se chystá ve světě?

Analytici z Mezinárodní energetické agentury (IEA) a BNEF se shodují, že exploze trhu BESS bude v roce 2026 dále sílit.

  1. Nové technologie LFP a hustota energie: Trh v roce 2026 zaplaví kontejnerová řešení nové generace. Díky pokrokům ve výrobě LFP (Lithium-železo-fosfát) článků nabídnou nové jednosměrné (DC) systémy kapacitu až 14,5 MWh na jeden kontejner, což je téměř dvojnásobek oproti standardům předchozích let.

Oze-info vysvětluje: Proč zrovna LFP články? „Zkratka LFP znamená Lithium-železo-fosfát. Na rozdíl od starších baterií, které možná znáte z notebooků (ty často spoléhají na dražší kobalt a nikl), jsou LFP články mnohem bezpečnější – nehrozí u nich totiž takové riziko přehřátí a vzplanutí. Sice jsou o trošku těžší, ale zase vydrží mnohem více nabíjecích cyklů a jejich výroba je levnější. Pro obří kontejnery, které stojí venku a nemusí se vejít do kapsy, je to prostě naprosto ideální volba!“

  1. Solár a baterie (4:1): Očekává se, že díky mírnému ochlazení výstavby čistých solárních parků a masivní podpoře akumulace klesne v roce 2026 globální poměr nově instalovaného solárního a bateriového výkonu už na 4:1.
  2. Hybridní projekty: Politické rámce po celém světě začaly zásadně tlačit projekty „obnovitelné zdroje + úložiště“. Čisté solární nebo větrné elektrárny bez přidružené akumulace začínají mít na moderních trzích problém s uplatněním kvůli nulovým nebo záporným cenám elektřiny.

Česká republika: Od domácích instalací k obřím komerčním projektům

Česká energetika prochází v letech 2025 a 2026 strukturální proměnou. Zatímco rezidenční sektor (fotovoltaika na rodinných domech) v roce 2025 po změnách v dotačních programech zpomalil, firemní sektor a velká akumulace zažívají obrovský rozkvět.

  • Statistiky 2025: Podle dat Solární asociace a AKU-BAT klesl nově připojený výkon FVE v ČR v roce 2025 o třetinu na 696 MWp. Naopak baterie rostly: v uplynulém roce bylo na území Česka připojeno úctyhodných 546 MWh v bateriích, což představuje 8% meziroční růst v situaci obecného útlumu rezidenční fotovoltaiky.
  • Zásadní vliv LEX OZE III: Absolutní revolucí pro rok 2026 je legislativní balíček Lex OZE III (účinný částečně od srpna, plně od října 2025). Ten poprvé umožnil legálně v ČR připojovat bateriová úložiště k síti samostatně (tzv. stand-alone), tedy bez nutnosti přímého propojení se zdrojem.

Díky tomu se v letech 2025 a 2026 v Česku spouštějí nebo plánují historicky největší BESS projekty, a to často zcela bez dotací:

  1. Úložiště v Modlanech (KATEMO Group): Tento projekt propojený s 41,8 MWp FVE představuje ohromnou investici 1,2 miliardy Kč. První fáze z konce roku 2025 měla kapacitu 42 MWh (výkon 35 MW). Do října 2026 se díky instalaci dalších kontejnerů s LFP články od firmy CATL kapacita ztrojnásobí na masivních 130 MWh.
  2. MND a jejich vlajková loď v Břeclavi: Společnost MND spustila na jaře 2026 největší samostatně stojící bateriové úložiště v Česku. S výkonem 12 MW a kapacitou 31 MWh představuje ukázkový přechod akumulace od testovacích pilotů k čistému byznysu (arbitráže a služby výkonové rovnováhy).

Oze-info vysvětluje: Jak taková baterie vydělává? (Služby výkonové rovnováhy) „Říkáte si, jak se zaplatí baterie za stamiliony bez dotací? Přes služby výkonové rovnováhy (SVR)! Když v síti najednou chybí elektřina (třeba když přestane foukat vítr), baterie do pár vteřin pustí svou energii do sítě. Když je naopak energie přebytek (svítí moc slunce, fouká vítr), baterie se začne nabíjet, aby síť nepřetížila. Státní správce sítě (ČEPS) těmto majitelům štědře platí jen za to, že jsou připraveni takto síť bleskově balancovat.“

  1. FENIX Group v Jeseníku: V dubnu 2025 byla úspěšně certifikována pro poskytování služeb výkonové rovnováhy pro ČEPS průmyslová baterie (1 MW / 2,4 MWh) v areálu společnosti FENIX. Během roku 2026 chtějí podobných projektů spouštět další.

Celkový instalovaný a licencovaný výkon BESS v Česku tak v polovině roku 2026 strmě roste a blíží se k hranici 40 MW jen u samostatně licencovaných celků (přičemž státní plán pro rok 2030 počítá až se 2 GW instalovaného výkonu v akumulaci).

Prozkoumejte boom na vlastní oči: Interaktivní mapa Evropy

Pokud vás suchá čísla nudí a raději byste viděli, kde přesně tato obří úložiště vznikají, máme pro vás skvělý tip. Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) nedávno spustilo fantastickou interaktivní mapu European Energy Storage Inventory, která mapuje čisté formy akumulace energie napříč Evropou.

Oze-info radí: Oze-info radí: Jak mapu nejlépe využít? V této mapě JRC je perfektně znázorněno, jak se Evropa učí elektřinu uchovávat. Na mapě uvidíte barevné body podle použité technologie:

Když na kterýkoliv bod na mapě rozkliknete, uvidíte detailní informace o daném projektu!“

Baterie (Electrochemical): Tyto projekty jsou znázorněny modře a jasně dominují moderní akumulaci.

Mechanická úložiště (Mechanical): Tato řešení jsou na mapě zeleně a jde především o tradiční přečerpávací vodní elektrárny.

Tepelná úložiště (Thermal): Projekty zaměřené na uchování tepla jsou označeny červeně.

📍 Prohlédnout si interaktivní mapu evropských úložišť můžete přímo zde.

Závěr

Zatímco ještě před pár lety byla bateriová úložiště vnímána jen jako drahá záchrana pro stabilizaci sítě, dnes představují jeden z nejlukrativnějších a nejdynamičtějších byznysů v energetice. Rok 2025 stanovil hranici 100 GW globálního výkonu a rok 2026 jasně ukazuje, že s klesající cenou technologie, vylepšenými LFP články a novou českou legislativou bude baterií přibývat rychlejším tempem.

Zdroje:

Našli jste v článku užitečné informace? Podpořte autora na kafe! Vaše podpora nám umožňuje tvořit další kvalitní obsah.

Číslo účtu:
670100-2210902474/6210

Visited 238 times, 1 visit(s) today

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *