Záměrně jsme se nevěnovali tomuto tématu, dokud nedošlo k vyšetření příčin španělského blackoutu, co se však mezitím událo byl další blackout tentokráte u nás v České republice. I když se může jednat o podobnou příčinu a mnoho hlasů to přikládá na vrub obnovitelným zdrojům, takto jednoduché to však není.
V obou verzích se setkáme s podobnou příčinou a to je masivní výpadek nějaké části sítě. To má za následek odpojovaní dalších částí energetických zdrojů vlivem nestability sítě. Následně je nutné jednotlivé zdroje postupně připojit do sítě. Obnovitelné zdroje elektrické energie jsou více decentralizované oproti zdrojům na tuhá/kapalná paliva a jejich systémy rychleji reagují na výkyv v síti, jejich regulace je však omezená a proto může dojít k jejich odpojení v případě přepětí nebo jiných problémů.
K čemu tedy došlo ve Španělsku?
Dne 28. dubna 2025 postihl Pyrenejský poloostrov rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie, který paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska a část jihozápadní Francie. Ačkoliv se přesná příčina stále vyšetřuje, jako nejpravděpodobnější se jeví selhání řízení elektroenergetické přenosové sítě při vysokém podílu solární a větrné produkce.
Zde je zjednodušené vysvětlení, proč k blackoutu došlo
- Vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE): Španělsko se několik dní před blackoutem chlubilo rekordní produkcí elektřiny z obnovitelných zdrojů, které v určitých okamžicích pokrývaly až 100 % okamžité spotřeby. Solární a větrné elektrárny sice vyrábí čistou energii, ale jejich výkon závisí na počasí (slunci a větru), což může vést k rychlým změnám ve výrobě. Na rozdíl od tradičních elektráren (např. uhelných, jaderných, plynových), které poskytují síti tzv. setrvačnost (odolnost vůči náhlým změnám), mají OZE nízkou setrvačnost, což snižuje stabilitu sítě.
- Nedostatečná připravenost sítě na OZE: Španělská síť procházela modernizací, aby zvládla přenos velkého množství elektřiny z OZE, ale toto budování sítě zřejmě nepokračovalo dostatečně rychle s tempem zavádění nových obnovitelných zdrojů.
- Kombinace technických problémů a nedostatečné regulace: Zpráva o vyšetřování zdůrazňuje, že se jednalo o souhru více okolností, nikoliv o jedinou chybu.
- Nedostatek „synchronní a jalové regulace“: V den blackoutu byla hlášena technická nedostupnost značného výkonu (12,8 GW), včetně jaderných bloků a kombinovaných cyklů. Tyto zdroje pomáhají udržovat napětí a frekvenci v síti stabilní. V poledne, kdy byla tato rezerva nejvíce potřeba, nebyla k dispozici.
- Kolísání napětí v síti: Již během dopoledne docházelo k neobvyklému kolísání napětí ve všech klíčových bodech přenosové sítě (400 kV vedení).
- Propojování přenosových tras: Operátor sítě (REE) propojoval další přenosové trasy, aby lépe tlumil frekvenční kmity, ale to zároveň zvyšovalo kapacitní efekt v síti, což vedlo k dalšímu růstu napětí.
- Nízká spotřeba: V den výpadku byla spotřeba elektřiny neobvykle nízká (asi na 85 % obvyklé hodnoty pro daný den). Nízká zátěž linek může způsobit kapacitní efekt, tedy více jalové energie, kterou je potřeba „absorbovat“, ale pomalu reagující transformátory a nedostatečné synchronní generátory k tomu nepřispěly.
- Odpojování fotovoltaických elektráren: Když napětí v síti příliš vzrostlo, měniče (zařízení, která převádějí proud z FV panelů do sítě) u jednotlivých solárních elektráren se automaticky začaly odpojovat. Tím se velmi rychle ztratil značný výkon (stovky megawattů), což ještě více narušilo rovnováhu v síti a vedlo k dalšímu nárůstu napětí a poklesu frekvence.
- Kaskádový rozpad: Tyto události vyvolaly tzv. kaskádový efekt, kdy jedna porucha spouští další a další, až dojde k rozsáhlému výpadku. Během pouhých pěti sekund se od sítě odpojily stovky megawattů výkonu, síť ztratila synchronismus s francouzskou sítí a ve 12:33:29 se odpojil poslední generátor, což vedlo k úplnému blackoutu.
- Izolace Pyrenejského poloostrova: Energetická síť Španělska a Portugalska je poměrně izolovaná od zbytku Evropy, hlavně kvůli Pyrenejím a tomu, že Francie brání většímu propojení. Tato izolace ztěžuje vyrovnávání náhlých přebytků či nedostatků energie, protože síť nemůže tak snadno „přebytky odvést“ nebo „nedostatky dovézt“ z okolních zemí.
A jak blackout probíhal u nás?
- Prvotní příčina: Hlavní mechanickou příčinou byl pád fázového vodiče (lana s označením V411) vysokonapěťového (400 kV) vedení poblíž Kličína (u Žatce). Toto vedení bylo původní z roku 1961. Pád vodiče způsobil zkrat a automatické vyřazení vedení V411 z provozu.
- Kaskáda poruch:
- V 11:51:06 došlo k výpadku vedení V411.
- V 11:52:48 následoval výpadek šestého bloku elektrárny Ledvice, která byla označena jako „oběť“ situace, neboť neměla kam dodávat elektřinu kvůli poruše na straně ČEPS.
- V 11:59:44 dispečer ČEPS ručně vypnul přetížené vedení V208, aby jej ochránil před poškozením.
- V 11:59:47 došlo k výpadku vedení V401 Týnec–Krasíkov, což vedlo k oddělení části přenosové soustavy a vzniku „ostrova“.
- Celkově tato sekvence událostí vyústila v náhlý pokles výkonu v tuzemské přenosové soustavě o přibližně 850 megawattů a zasáhla osm rozvoden přenosové soustavy, včetně klíčové rozvodny Chodov v Praze.
Vyloučené a zpochybňované příčiny:
- Oficiální zdroje, včetně Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Ministerstva vnitra a Policie ČR, výslovně vyloučily kybernetický nebo teroristický útok jako příčinu výpadku. CEFAS.CZ (Česká fotovoltaická asociace) též kategoricky uvedla, že nešlo o chyby OZE, útok mimozemšťanů ani kybernetický útok, ale jen o jedinou poruchu na vedení VVN.
- Tvrzení některých komentátorů, že za výpadek mohly velké přetoky elektrické energie z obnovitelných zdrojů z Německa, bylo společností ČEPS a ministrem průmyslu a obchodu zamítnuto. ČEPS uvedla, že přetoky byly aktivně řízeny pomocí PST transformátorů a přeshraniční propojení naopak pomohlo odvést přebytečnou energii
Mohou tedy obnovitelné zdroje za blackout?
Celá energetická síť je závislá na neustálé dodávce elektrické energie, pro špičkové vyrovnání sítě však nejsou vybudovány záložní zdroje zdroje, které jsou schopny pokrýt výpadky, které mohou nastat v přenosové soustavě. Podíl obnovitelných zdrojů na to může mít vliv jen z části, rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů není dostatečně rychle doplňován stabilizačními prvky, které jsou schopny vykrýt krátkodobé výpadky nebo změny v distribuční síti. Tento problém mohou řešit bateriová úložiště, plynové turbíny, přečerpávací elektrárny a další rychlé zdroje energie. Jejich výstavba je však pomalejší, než-li je rozvoj obnovitelných zdrojů.
Zdroje:
