Offshore větrné elektrárny

Offshore větrné elektrárny jsou větrné elektrárny umístěny mimo pevninu. Většinou tedy v mělkém moři, případně na jiných vodních plochách. Tyto elektrárny jsou využívány především v Baltickém moři, kde není velká hloubka podmořského dna a proto lze větrné turbíny umístit na železobetonovou konstrukci. Aktuálně se využívají především HAWT konstrukce větrných turbín. Tyto turbíny mají různé způsoby uchycení na mořské dno. Tyto konstrukce lze použít pro maximální hloubku mořského dna do 80 m a proto bude stále obtížnější najít vhodné lokality.

V budoucnu se uvažuje nad větším rozšíření plovoucích větrných elektráren, které nebudou mít pevné základy a elektrárny nebudou přímo spojeny kabelem s pevninou, ale budou použity k výrobě vodíku.

Výhody

• Stálost větru
• Hluk neovlivňuje zastavěná území
• Nezastavuje zemědělskou nebo jinak využívanou půdu
• Vyšší rychlost větru, tedy vyšší výkony větrných turbín.

Nevýhody

• Může ovlivnit chování mořských živočichů
• Složitější ukotvení na mořské dno nebo nutnost speciálních plováků
• Nutnost položit podmořský kabel, pro připojení elektřiny do sítě
• Složitější údržba a demontáž.
• Může být kratší životnost (vliv slané vody)

V polovině roku 2022 bylo v Evropě instalováno celkem 123 větrných offshore farem o celkovém výkonu 28,4 GW. Tyto farmy obsahují celkem 5795 větrných turbín. Na celém světě se pak celkový výkon pohybuje okolo 57,6 GW. Země, které nejvíce používají offshore větrné farmy jsou: Čína (25,6GW), Velká Británie (13,6GW), Německo (8GW).

Prototypy největších offshore větrných turbín dosahují maximálního výkonu 18MW.

Zdroj: Iberdrola, Windeurope, WFO-global