Getting your Trinity Audio player ready...
|
Na zemskou plochu dopadá sluneční záření s různou intenzitou. Maximální hodnota solárního záření je zjednodušeně dána geografickou polohou, kdy nejvyšších hodnot dosahuje v okolí rovníku. Hodnotu slunečního záření definujeme množstvím energie, která dopadána jeden metr čtvereční. Hodnotu záření uvádíme jako Globální horizontální záření (Global Horizontal Irradiation GHI). Tato hodnota se vyjadřuje v jednotkách kWh/m2. Tyto hodnoty se počítají především jako průměry za nějaké časové období.
Účinnost solárního panelu tedy znamená kolik množství slunečního záření jsme schopni přetvořit na elektrickou energii vyjádřenou v procentech.
Pro Českou republiku je maximální hodnota slunečního záření okolo 1000 W/m2. Pokud budeme počítat s aktuální běžnou účinností fotovoltaického panelu 20%, jsme schopni získat maximální hodnotu 200 W/m2. Tedy fotovoltaický panel velikosti 1m x 1m získáme hodnotu 200Wp (Watt-peak, neboli maximální možný výkon).
Pro další informace ohledně slunečního záření doporučuji shlédnout přednášku profesora V. Bendy z ČVUT:
Konstrukce fotovoltaických článků se skládá z polovodičového přechodu PN. Postupem času se technologická výroba posouvá od jedno-přechodových křemíkových článků k vícevrstvým a používají se další materiály. V laboratorních podmínkách může účinnost takovýchto článků dosahovat až 47%.
V následujícím grafu vidíte porovnání vývoje jednotlivých technologií výroby fotovoltaických článků. Modře jsou znázorněny křemíkové články. Fialově vícevrstvé fotovoltaické články a Galium-Arsenid články, které mají více přechodů PN. Oranžově Perovskit články. A zeleně tenkovrstvé články a amorfní články.
Křemíkové články
Fotovoltaické články na bázi krystalického křemíku jsou známy již řadu let a jsou aktuálně nejpoužívanější technologií pro výrobu fotovoltaických panelů. Za roky vývoje se postupně zlepšuje jejich účinnost o řádově jednotky procent. Jejich hlavní výhodou je zvládnutý technologický postup a dlouhá životnost.
Pro výrobu článku se používají tenké nařezané křemíkové plátky nařezány z mono/poly krystalu. Ze dvou plátků se pak vytvoří P-N přechod, N vrstva se vytvoří tenkým nanesením fosforu.
Amorfní křemíkové články se pak vytvářejí ve vodíkové atmosféře a lze tak vyrábět mnohem tenčí P-N přechody. Tyto články nemají tak vysokou účinnost, ale lze je aplikovat na ohebné materiály.
Maximální teoretická účinnost jednovrstvých křemíkových článků je něco málo nad 30% (Shockleyův–Queisserův limit). V praxi se však dosahuje nižší účinnosti v roce 2023 okolo 23%.
Výhody křemíkových článků:
- zvládnutý technologický proces
- nízká degradace = vysoká životnost
- nízký obsah vzácných kovů
Nevýhody křemíkových článků:
- nízká účinnost
- energetická náročnost výroby křemíkových krystalů
- vyšší cena
Galium-Arsenid články
Konstrukce i výroba těchto článků je velmi podobná výrobě křemíkových článků, jen místo křemíku je použit jiný materiál a to právě Arsenid gallitý.
Výhody Galium-Arsenid článků:
- vyšší účinnost oproti křemíkovým článkům
- možnost vytvořit až 4 vrstvé články
Nevýhody Galium-Arsenid článků
- menší životnost, více oxiduje
- velmi vysoká cena
- nižší dostupnost materiálu oproti křemíku
Perovskit fotovoltaické články
Pokud alespoň trochu sledujete dění okolo solárních panelů a obnovitelných zdrojů, asi jste již slyšeli o Perovskit solárních panelech. Podíváme se blíže co to vlastně tyto panely jsou a kdy si je tedy koupíme?
Perovskit je minerál (oxid vápenato-titaničitý), který se pro účely solárních panelů nanáší v tenkých vrstvách s různými dalšími příměsemi, které ovlivňují na jakou část světelného spektra bude vrstva reagovat. Pomocí těchto vrstev lze složit fotovoltaický článek s teoretickou účinností přes 45%.
Jaké jsou tedy výhody Perovskit fotovoltaických článků oproti křemíkovým článkům?
Výhody Perovskit článků:
- vyšší účinnosti
- možnost skládat více vrstev na sebe
- ohebná fólie
- snadná výroba pomocí tisku
- nižší cena
Nevýhody Perovskit článků:
- pro jednotlivé vrstvy použití vzácných kovů
- nižší životnost
Proto, aby jednotlivé vrstvy reagovaly na určitou část světelného spektra je zapotřebí přidávat vzácnější kovy, což znesnadňuje jejich recyklaci a výrobu. Oproti křemíkovým článkům naopak mají tenčí vrstvu a je zapotřebí materiálnu méně. Technologie výroby je pak založena na nanášení tenkých vrstev na podklad.
Perovskit fotovoltaické články hůře snášejí vlhkost a různé povětrnostní vlivy, nyní se hledá řešení jako tyto nevýhody co nejvíce eliminovat. Vývoj jde rychle dopředu a účinnost i životnost těchto panelů již dosahuje potřebné parametry pro první produkční nasazení.
Více o vývoji Perovskitových článků najdete v níže uvedených videích:
Kdy si tedy budeme moci Perovskitové panely koupit?
Podle dostupných zdrojů, by se do výroby měli první panely dostat již v roce 2023. Takže je jen otázkou času, kdy se dostanou tyto panely do maloobchodního prodeje. Lze očekávat nejprve nasazení v pilotních projektech, aby se ověřily vlastnosti těchto článků v reálném provozu. Do této technologie půjdou nemalé investice a pokud se vyřeší problémy se životností a s potřebou vzácných kovů, nic nebude bránit v navyšování produkce těchto článků. Oproti tomu křemíkové články mají již zavedený výrobní proces a distribuci a jejich životnost je již lety ověřena.
Zdroje:
Wiki, YouTube, NREL
http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/konstrukce-a-vyroba-fotovoltaickych-clanku-a-panelu–10310
Přidejte odpověď
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.